Jsem letecký inženýr, který pracoval na konstrukci a certifikaci tlakových letadel, takže mi to zkuste odpovědět.
Třída předpisů, která se zabývá certifikací tlakových letadel, se nazývá 14 CFR 23.841 (General Aviation) a 14 CFR 25.841 (Commercial). Oba odstavce jsou do značné míry totožné a v souhrnu lze říci následující (parafrázující):
Všechna GA a komerční letadla navržená a certifikovaná pro plavbu ve výškách větších než 25 000 ft musí být pod tlakem.
To znamená, že letadla, jejichž maximální nadmořská výška (často označovaná jako „servisní strop“) je menší než 25 000 stop, nemusí být pod tlakem (jakmile překročíte 14 000 stop, většina lidé začínají používat doplňkový kyslík, ale nad 25 000 stop musí být vaše letadlo pod tlakem, a to vám dodává doplňkový kyslík).
Beztlakové letadlo GA běžně pracuje ve výškách do 25000 stop. To by mělo odpovědět na to, jaké přetlakování musí dopravní letadlo zajistit na letištích ve vysokých nadmořských výškách: Žádné! Ne, pokud by uvedené letiště nebylo nad 25 000 stop, bylo by nutné určité přetlakování (problém, který na této planetě neexistuje).
Co říkají odstavce 23.841 a 25.841 je to, že letadla, která jsou pod tlakem, musí být poskytovat nadmořskou výšku kabiny ne více než 8 000 stop v jejich provozních nadmořských výškách. Zvažte tedy dvě letadla, jedno létající ve výšce 25001 ft a druhé ve výšce 45000 ft. Oba musí v kabině poskytovat minimálně 8000 stop. Nemělo by být překvapením, že ten, který pracuje ve výšce 45 000 ft, bude vyžadovat tlustší (tj. Silnější a tedy těžší) trup, protože tlakový rozdíl mezi kabinou a vnějškem je mnohem větší. Mnoho moderních komerčních dopravních letadel poskytuje nadmořskou výšku kabiny 5 000 stop a někteří výrobci bizjetů již uvažují o tlaku na hladinu moře v kabině, ale odbočím.
Každopádně doufám, že to vrhne trochu světla na toto tajemství. Na zdraví.